Hebrejské a jidiš - jaký je v tom rozdíl? Hebrejské a jidiš abeceda

Pro netrénované ucho ruský člověk hebrejské a jidiš - vyměnitelnými, dalo by se říci, i synonyma. Ale to je, a jaký je mezi nimi rozdíl? Hebrejské a jidiš - dva jazyky mluvený Židy, ale liší se od sebe navzájem a věku a původu a využití koulí, a mnoho dalších. Tento článek se zaměřuje na hlavních rozdílů mezi těmito dvěma lingvistickými systémy. Ale nejprve je třeba dát obecný popis obou jazycích.

hebrejština původ

Je to opravdu jeden z nejstarších jazyků lidstva. Patří do skupiny semitskému. S ohledem na jeho původ neexistuje shoda mezi historiky. Někteří tvrdí, že byl oddělen od jazykové severozápadní dílčí větve semitské skupiny, která zapsat Ugaritic, Kananea a aramejsky a osamostatnil v XIII století před naším letopočtem Jméno „semitský“ pochází z názvu Shem - potomek starobylého Noaha, a ze kterých došlo k lidem, mluvit s výše zmíněných jazyků. Ale to je jen hypotéza, protože jasný důkaz, že tyto jazyky byly jednou jeden celek, ne. Naopak, podle dochovaných starověkých písemných památek, tyto jazyky jsou považovány za komplexní a plně vytvořeny, není ve fázi vývoje.

Hebrejština - první jazyk lidstva?

Pokud budeme věřit posvátné hebrejské Písmo, starověké hebrejsky na tvaru a musel promluvit sám Sema, Noe a jeho otec, a dokonce i první člověk na zemi - Adam. Proč? Vzhledem k tomu, zmatení jazyků byl trest za neposlušnost vůči obyvatelům starověkém Babylonu, a jako Shem a jeho potomci byli mezi povstalci, vyplývá z toho, že jejich jazyk byl nezměnil a nadále existovat, dokud první Žid - Abraham.

Jidiš - jazyk, který nemůže pochlubit takovou věku, on se objevil relativně nedávno.

Nejstarší písemné zmínky

Samozřejmě, hebrejsky své dlouhé historie prošlo změnami. Například část bible, zvaná Starém zákoně byl napsán hlavně ve formě hebrejského jazyka v období od XV BC V století A to je hlavním dokumentem pro studium původní hebrejské podobě. Našel tisíce rukopisů a fragmenty, jimiž lze sledovat změny v psaní dopisů.

Nebiblické jak písemných památek ve stejném období relativně málo. Mezi nimi Gezersky kalendářních měsíců a popis zemědělských prací (X století př.nl), Samaritan potsherds VIII století před naším letopočtem a stejný od Lachis týkající se naším letopočtem VI století, stejně jako časy šiloašský nápis Ezechiášových.

se můžete dozvědět z těchto historických dokumentů o sémantického systému a gramatické struktury jazyka v době, její vývoj v průběhu tohoto období. Je také možné vysledovat, že existuje určitý počet slov vypůjčených od Akkadian, aramejština a arabština, jsou také zahrnuty v hebrejském jazyce.

Yiddish nechlubí takových starých dokumentů, stejně jako v průběhu staletí to neexistovalo. On se objevil až mnohem později.

Hebrejský: další rozvoj

Celou tu dobu hebrejské používá pro ústní a písemnou jazyka. Byla to jediná jazykem každodenní komunikace.

Ale situace se začala měnit v BC II století Hebrejština přestal být mluvený jazyk. Nyní se používá pouze k bohoslužbám. Ale i přes to, že zůstal klidný, i když prošla některé změny. Důležitou roli v tom hraje zákoníci textu Starého zákona, která volala sebe Masoretes.

Skutečnost, že hebrejský jazyk je tam jeden zajímavý rys: Hebrejské slova byla napsána s pouze jednou souhláskou a samohlásky jsou vloženy i když proces čtení. Ale nakonec, když hebrejština se stala mimo domácnosti, a proto židovský řeči zněl čím dál tím méně, nová generace zapomněli, jak vyslovit některá slova, protože pochybuji, co je třeba přidat samohlásky. A tyto Masoretes vymyslel systém samohlásky - symbolů samohlásky na zvuk slov nebyla ztracena navždy. To je způsob, jakým hebrejský podařilo přežít až do naší doby. I když, jak mluvený téměř nikdy použita až do počátku XX století. To byl jazyk uctívání, literatury, žurnalistiky.

Při pohledu do budoucna, můžeme říci, že na počátku minulého století jako hovorový název používaný Yiddish - jazykem evropských Židů.

Ale s obnovou Státu Izrael v roce 1948, hebrejština je oficiální jazyk státu. Došlo k hnutí, které podporuje zavedení hebrejštiny do všech sfér života. Ale hlavním cílem bylo vrátit původní jazyk v mluvené řeči. A to se stal zázrak. Jazyk, který byl knižní v průběhu 18. století, to opět vypadá v ulicích, v obchodech, při vyučování.

Hebrejská abeceda

Je zajímavé, že hebrejské písmeno čtverečních sloužil jako základ pro psaní oba jazyky uvedené v tomto článku. Ale jaký je v tom rozdíl? Hebrejské a jidiš opravdu mají stejnou sadu písmen. Moderní hláskování byla stanovena po babylonském zajetí (VI století před naším letopočtem). Dopisy našli čtvercový psaní. Níže je abeceda s samohlásky. Písmena jsou uspořádány na evropském modelu - zleva doprava. Na pravé straně umístěna samohlásku.

A jidiš a Hebrejská abeceda sestává z 22 dopisů a zavolal souhláskou (protože tyto dopisy reprezentují pouze souhlásky), nemá jednotlivá písmena pro samohlásky. Ale v hebrejštině samohlásky jsou někdy přidány pro snadné čtení, o kterých již bylo zmíněno dříve. To se týká hlavně dětí ani náboženskou literaturu. V jidiš stejných vocalizations ne. To je jeden z hlavních rozdílů při psaní dopisů. Zde je příklad abecedy v jidiš, kde jsou písmena uspořádány zprava doleva.

jidiš původ

Tento jazyk lze považovat mladí ve srovnání se svými sousedy. To vzniklo v průběhu staletí XX-XIV ve východní a střední Evropě. Je založen přišlo lexikon High dialekty němčiny a v průběhu času - a moderního německého jazyka. Přibližně jedna pětina slovníku z - stejné hebrejštinu a dalších 15% slov byly slovanského původu. Jednoduše řečeno, jidiš - je amalgám semitských, germánských a slovanských jazykových systémů. Ale jidiš abeceda se nijak neliší od hebrejštiny.

Většina slov má německé kořeny, také nabízí vestavěný pomocí německou gramatiku. Jidiš slova foneticky vnímán jako dialekt německého jazyka. Není divu, považován za první jidiš žargon, a to by nemělo být považováno za oddělený jazyk, nebo dokonce dialektu.

Jidiš proliferace Oblast

Ten samozřejmě není tak široká jako u svého konkurenta - hebrejsky. Jidiš říká Židé pouze v rámci Evropy. V jiných částech světa se nepoužívá.

Navzdory tomu, že v evropských zemích je to mluví více než 11 milionů lidí, oficiálně, v některých z nich byl uznán jako kompletní jazyk pouze na začátku XX století. Například na ramenech běloruské SSR, nápis „Proletáři všech zemí, spojte se!“ To bylo psáno v běloruském, rusky, polsky a jidiš. Také to byl on, ne hebrejský byl považován za jednoho z úředních jazyků Ukrajinské SSR v roce 1917.

Ale postupem času, hebrejské vyhnal ho z provozu v důsledku určitých faktorů. Co přispělo k tomu? Za prvé, oficiální jazyk Izraele oznámil hebrejštinu, a za druhé, většina Židů mluví jidiš, byl zničen během druhé světové války, na třetím místě je Hebrejština je jazyk Židů, kteří žijí v zemi zaslíbené.

rozdíly

Takže, na základě všech výše uvedených skutečností týkajících se těchto dvou jazyků, v čem je rozdíl? Hebrejština a jidiš jsou některé základní rozdíly. Tady jsou:

• Hebrejština několik tisíc let starší než jidiš.
• Hebrejština se odkazuje výhradně na semitské jazyky, a základ jidiš, s výjimkou semitský, tam je také německý a slovanské kořeny.
• Text v jidiš psán bez samohlásek.
• Hebrejština je mnohem častější.

Domorodé média, znalosti a on a druhý jazyk může lépe vysvětlit rozdíl. Hebrejské a jidiš mají mnoho společného, ale hlavní rozdíl je pravděpodobně není ve slovníku nebo gramatice a cílů využití. To je to, co je to přísloví mezi Židy Evropy existovaly před 100 lety o tom, „říká Bůh v jidiš v každodenním životě, a v hebrejštině. - v sobotu“ Potom, hebrejština byla řeč pouze pro náboženské předměty, a všichni mluvili jidiš. No, teď se situace změnila přesně naopak.