Expresivní grafika v literatuře

Jako jeden z umění, literatura má své vlastní umělecké techniky, založené na možnostech jazyka a řeči. Ty jsou souhrnně označovány jako termín „prostředky zastoupení v literatuře.“ Účelem těchto prostředků - mimořádně působivě líčí popsat realitu a sdělit smysl, uměleckou představu o práci, jakož i vytvoření určitého náladu.

Stezky a čísla

Expresivní-obrazové prostředky jazyka - řada stezek a postavy řeči. Slovo „stezky“ v řečtině znamená „revoluci“, která znamená, že to je nějaký výraz nebo slovo použito v přeneseném slova smyslu. Stezky oba popisné a výrazové prostředky v literatuře autor používá více snímků. Nadávky, metafory, personifikace, nadsázka a jiné umělecké techniky týkající se tras. Postavy řeči - řeč otočí, posílení emocionální tón díla. Protiklad, epifora, inverze, a mnoho dalších - je prostředek k reprezentaci v literatuře týkající se stylistické příjem pod obecným názvem „postav řeči“. Nyní se na ně podívat podrobněji.

epiteta

Mezi nejčastější literární zařízení - je použití nadávek, který je tvarován, často metaforický, slova, malebně popsané popisem objektu. Epiteta se setkáváme ve folklóru ( „vyznamenání svátku“, „množství zlatých Treasury“ v eposu „Sadko“) a autor díla ( „opatrné a jednotvárné“ zvuk spadlého ovoce v Mandelstam básni). Expresivní přídomek, emocionální a jasnější obraz, vytvořený umělcem slova.

metafory

Pod pojmem „metafora“ k nám přišel z řeckého jazyka, stejně jako označení většiny tropů. To doslovně znamená „obrazovou smysl.“ Pokud autor přirovnává kapku rosy zrna diamantu a spoustu šarlatové jeřáb ohně, pak hovoříme o metaforu.

metonymy

Velmi zajímavý vizuální jazyk znamená - metonymy. Překládal z řečtiny - přejmenování. V tomto případě je název objektu je přenesen do druhého, a rodí nový způsob. Velký sen Petra Velikého na všech vlajek, které budou „k nám“ z Puškin je „Měděný jezdec“ - je příkladem metonymy. V tomto případě je slovo „flags“ nahrazuje pojem „země, stát.“ Metonymy snadno používá v médiích a v rozhovoru, „Bílý dům“, například název není budova a její obyvatelé. Když říkáme, „prošel zuby“, máme na mysli, že bolest zubů zmizela.

Synecdoche překladu - poměr. Jedná se také o převod hodnoty, ale jen o kvantitu, „německá přesunut do útoku“ (což znamená, že německé pluky), „ne tady letí pták nepřekračuje zde bestie“ (To je samozřejmě, že mnoho zvířat a ptáků).

protimluv

Obrazová-výrazové prostředky literatury - to je také protimluv. Stylistické postava, která se může ukázat, že je stylistickou chyba - Svaz nekompatibilní, v doslovném překladu řeckého slova zní jako „chytrá-hloupý.“ Příklady protimluv - názvy známých knih „Hot sněhu“, „Virgin Soil vyhrnutá“ nebo „The Living Corpse“.

Paralelismus a pozemkové úpravy

Často, jak expresivní techniky používá paralelismus (záměrné použití podobného syntaxe v sousedních řadách a vět) a parcelaci (Divize věty do jednoho slova). Příkladem prvního nálezu v knize Solomona: „Čas smutku a čas tančit“ Druhý příklad:

• „Jdu. A jdeš. Jsme s vámi na cestě.
  Najdu. Vy - nenajdete. Pokud se chystáte jít po něm. "

inverze

Jaké jsou výrazové prostředky v uměleckém projevu, může znovu setkat? Inverze. Termín je odvozen z latinského slova překládal jako „transpozice, inverze‘. V literatuře, inverzní se nazývá permutace slov nebo částí vět s konvenčním opačném pořadí. Toto je děláno s cílem zajistit, že prohlášení se zdálo více na významu, kousání nebo barevné „long-utrpení našeho lidu!“, „The Age of bláznivé Spacey.“

Nadsázka. Litotes. ironie

Expresivní grafika v literatuře - to je nadsázka, litotes, ironie. První a druhé jsou klasifikovány jako nadsázku a jednoduchost. Nadsázka můžeme nazvat popis hrdiny Mikuly Selyaninovicha, který jednou rukou „povydernul“ pluh ze země, která je celá „Horobrih druzhinushka“ Volga Svyatoslavich nemohl pohnout. Litotes, naopak, to je obraz směšně malý, když je miniaturní pes říká, že „není náprstku.“ Ironií je, že doslova zní přeložit jako „podvod“ navržen tak, aby volání objektu není tak, jak se zdá. Je to jemný výsměch, ve kterém je doslovný význam skryt pod opačné prohlášení. Například, tady je ironická poznámka k nemluvný muž, „Co jsi zač, Cicero, mohou dvě slova neváže?“ Ironický smysl odvolání spočívá v tom, že Cicero byl velký řečník.

Zosobnění a porovnání

Scénické cesty jsou porovnány a jiné identity. Tyto vizuální nástroje vytvořit odbornou literaturu, poezii, apeluje na kulturní erudici čtenáře. Porovnání - nejčastěji používá metoda, kdy je ve srovnání vločky vířící vír v panelu, např., S roj komárů, mouchy na světlo (Pasternak). Nebo, jak Josepha Brodského, jestřáb letí na nebi „jako druhou odmocninu.“ Když zosobnění neživé objekty získat vůli Artist „živých“ vlastnosti. Toto „dýchání hrnce“, z něhož „se stává teplý koženou bundu,“ Yevtushenko nebo malé „klenenochek“ Yesenin, kteří „nasávat“ „green vemeno“ dospělý strom poblíž místa, kde vyrůstal. A pamatujte si Pasternak vánice, která „sculpts“ v okně „kruhy a šípy!“

Pun. Gradace. protiklad

Mezi stylistických čísel lze zmínit hříčka, gradace, protiklad.

Pun, francouzský původ termín zahrnuje důmyslný vracet různé významy. Například, vtip, „vytáhl luk a šel na maškarní kostým Chipollino“.

Promoce - výpis z homogenní, pokud jde o zvýšení nebo snížení jejich citové intenzity: přišel, viděl, převzal.

Protiklad - strhující kontrast mezi ostré jako na Puškinově je „malý tragédií“, když popisuje stůl, u kterého nedávno hostila, a teď to stojí rakev. Příjem protiklad zesiluje ponurý metaforický smysl příběhu.

Zde jsou uvedeny hlavní výrazové prostředky, které umělec používá, aby svým čtenářům efektní, reliéf a barevný svět slov.